Zadání mého příspěvku znělo Článek 27 encykliky a důsledky pro lékařskou praxi
Nejprve jsem se tedy věnovala tomu, o čem článek vlastně je.
Tak jako celá encyklika, i tento článek je přímo burcující. Vyzývá lékaře a zdravotnické pracovníky, kterým nade všemi lidskými zájmy leží na srdci vyšší požadavky jejich křesťanského povolání, ať podporují při každé příležitosti řešení vyplývající z víry a ze zdravého rozumu, … snaží se o nich přesvědčovat…přivádět ostatní … k jejich respektování.
No řekněte, není to samo o sobě výzva?
Pak samozřejmě tato výzva nutí k tomu, abychom se zamysleli nad základními fakty o lidské plodnosti. Proto jsem v rámci svého sdělní připomněla, co se dnes již ví o vajíčku, spermiích početí, menstruačním cyklu a ovulaci.
Snažila jsem se opětovně připomenout, že je potřebné opustit mýtus, že ovulace musí probíhat 14. den cyklu. Naopak známky ovulace jsou ve více než v 70% po 16. dni, ve 20% cyklů až po 23. dni. Tedy i k početí dochází později než 14. den cyklu naprosto běžně.
Pak jsem se věnovala tzv. negativnímu plánování rodičovství dle Světové zdravotnické organizace.
Připomněla jsem, že z hlediska zdravého rozumu při negativním plánování rodičovství je potřebné:
Protože neexistuje žádná metoda antikoncepce, která by byla 100% spolehlivá, jedinou cestou, jak neotěhotnět při zachování sexuálního života, je nemít pohlavní styk ve správně stanoveném plodném období, tedy respektovat správně vymezenou společnou plodnost.
A tím se dostáváme k dalšímu bodu, jak správně stanovit hranice plodného období. K tomu slouží metody tzv. přirozeného plánování rodičovství. V další části příspěvku jsem se tedy věnovala těmto metodám přirozeného plánování rodičovství. Jejich rozdělení, historii vývoje.
Samozřejmě, ani jejich používání nikdy nemůže vyloučit na 100% možnost neplánovaného otěhotnění, ale přesto je možné se naučit metodu, která má vysokou spolehlivost (dle studií 0,4) a při tom je akceptovatelná z hlediska množství metodou stanovených plodných dnů.
Tuto metodu učíme u nás v Centru naděje a pomoci. Vychází z německých pramenů, z německých výzkumů, studií.
Na rozdíl od jiných metod, které jsou v České republice publikované, má jednoznačně stanovená pravidla, nelze tedy si „vybírat“, jaké pravidlo by se manželům hodilo či „líbilo“, a neuvádí ani některé zastaralé informace, které se jinak tradují a slepě přepisují,i když jsou dávno vyvrácené.
Ve svém sdělení jsem připomněla výhody symptotermální metody, jak ji učíme v CENAP, pokud se správně zná:
Při otevřenosti k početí je též znalost STM nedocenitelná. Umožňuje totiž:
I při otevřenosti k početí má smysl se stále sledovat dle STM!!!
Samozřejmě, STM vyžaduje
Co se týče respektování plodných dnů, tedy potřeby sexuální abstinence v plodném období, je potřebné si uvědomit, že
Je tedy otázka, zda to, co je předkládáno za nevýhodu, výsledně není pro vztah přínosem.
Proto jsem se ještě věnovala důsledkům benevolence k užívání antikoncepce, jaké to má důsledky.
Na závěr jsem připomněla význam encykliky:
Celý příspěvek jsem ukončila výzvou, kterou mám i na Vás, čtenáře toho příspěvku:
Mějme odvahu k výzvám z encykliky HV! Je dán dostatečný základ vědeckých poznatků!
Nebojte se tedy vzdělávat - více na seminářích a publikacích CENAP, jak je nalezneme na www.cenap.cz
Máte i nějaké nahrávky prosím?
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.