Vzpomínka na otce Ladislava

Dne 11. září v roce 2004 násilnou smrtí zemřel kněz, lékař, duchovní rádce P. MUDr. Ladislav Kubíček.

S otcem Ladislavem jsem se osobně znala od své puberty, jezdívala jsem za ním na různá místa jeho působiště, nejvíce do Vysokého nad Jizerou. Pak, v devadesátých letech, když jsme měli malé děti, jsme byli s otcem Ladislavem v kontaktu spíše korespondenčně nebo po telefonu. Byl mým velkým rádcem, oporou, a tak jsem opravdu těžce nesla jeho násilnou smrt. Po lidské stránce mi chybí, i když vím, že jeho pomoc a přímluva je zde stále.

Vnímám to právě i tehdy, když mám jet na nějakou přednášku nebo něco složitějšího řešit a tak často odevzdávám dané situace otci Ladislavovi. Vždyť je to klíčová osobnost, která stála před více než 20 lety za vznikem Centra naděje a pomoci, CENAP.

A tak i v sobotu, navzdory únavě z cesty, kdy jsme se s manželem ve čtvrtek večer vrátili z Lurd a v pátek večer jsme měli přednášku v Novém Městě nad Metují, jsme se rozhodli zúčastnit se v Sloupě alespoň mše svaté. Nevěděli jsme, že tam bude dokonce otec biskup Vojtěch, že mše bude mít takový slavnostní ráz. O to více bylo příjemné slyšet osobní svědectví našeho otce biskupa. Ano, otec Ladislav dokázal vždy zůstat svobodný tím zdravým, správným způsobem.

Odkaz otce Ladislava nám pomáhá vydržet dál na cestě, která není populární, která je často vysmívaná, která přináší spíše oběti než požitky, ale o které jsme s manželem přesvědčení, že je správná.