s úctou k životu a k rodině

K čemu je vyšetření na vývojové vady na začátku těhotenství?

3. 2. 2014 23:16
Rubrika: Nezařazené

Dnes jsem hovořila s jedním manželským párem. Nejprve jsme se bavili o náročné finanční situaci mladých lidí, jak není jednoduché nyní šetřit, aby měli určitou rezervu, až mladá paní zůstane doma s miminkem. Řeč se stočila na různá vyšetření v těhotenství , i na  testy na vývojové vady. K mému překvapení manželé tyto placené genetické testy  podstoupili. Ptala jsem se jich , co je k tomu vedlo. Očekávala jsem , že zazní obavy z narození postiženého dítěte. K mému překvapení jejich odpověď zněla, že jim to pan doktor doporučil. Ptala jsem se jich dále, zda by šli na potrat, pokud by se zjistilo podezření na nemoc dítěte. Oba spontánně reagovali, že v žádném případě. Tak to mne zarazilo- na jednu stranu počítají každou korunu, přemýšlejí nad každým nákupem, a přesto vydají několik set za vyšetření, které je vlastně pro ně k ničemu.  Ale mladý muž sám pokračoval, že nyní s odstupem nad tím vším přemýšlí, co jim pan doktor při vyšetření říkal. Že se stává, že testy vyjdou výrazně pozitivní, a přesto se narodí dítě zdravé, že je dobře, že nechtějí jít na potrat. Ale že to , že testy vyjdou „v pořádku“ ještě neznamená, že dítě nebude nějak jinak nemocné. Mladá paní se svěřila, že období čekání na výsledky bylo pro ni obdobím velké nervozity, i když si stále říkala, že na potrat jistě nepůjde. 

Tak se ptám – proč tento mladý pár vlastně testy podstupoval? Pokud lidé vědí, že miminko přijmou, neexistuje žádný důvod testy podstupovat. Protože jediný účel, proč se tyto testy na začátku těhotenství provádějí, je zdůvodnění provedení potratu. Pokud by dítě opravdu bylo nemocné, nijak mu v dané době nepomůžeme. Jediné „řešení“, které se nabízí, je podstoupení potratu.  Rodiče, kterým vyjdou testy pozitivní, mají ukradenou krásu těhotenství. I tehdy, pokud situaci ustojí, tak stálé obavy, které se v průběhu těhotenství vynořují, zcela deformují prožitek těšení se na miminko, požehnaný stav se stává stavem napětí a úzkosti. A na druhou stranu – ani „dobré výsledky“ ve skutečnosti nic neznamenají. Těmto mladým lidem testy dopadly dobře. Ale přesto – jsou ochuzeni o nemalou částku peněz ze svého rodinného rozpočtu, prožili napětí očekávání výsledků a stejně nemají jistotu, zda se narodí zcela zdravé dítě. Stojí to opravdu za to?   

Domnívám se, že je povinností každého z nás pravdivě informovat nastávající rodiče o tom, že tyto testy, i když jsou jim z gynekologie doporučeny, podstupovat nejen že nemusí, ale ani by neměli. Je povinností každého z nás pomáhat nastávajícím rodičům přijmout každé dítě jako dar.  

Zobrazeno 4015×

Komentáře

maxmilianrex

Zažili jsme vyhrožování gynekologa, když jsme odmítli na tyto testy jít, vyhrožoval, že budeme muset v případě postiženého dítěte všechno platit. Když viděl, že víme, že je to nesmysl, začal zase s tím, jaká to bude zátěž pro společnost a tak. Byla to poslední návštěva u něj.

PetraO

Paní doktorko, mluvíte mi z duše! Co víc: dítě vnímá už před narozením. Vystrašení rodiče tak do něj vlévají stres, napětí... Osobně nejsem zastáncem ani ultrazvuku. Přece jen to není přirozené a tyto vlny dítko určitým způsobem ruší. Jedna známá čekala miminko, byla na monitoringu (těsně před porodem) a na obrazovce prý bylo vidět, jak se mimčo zoufale snaží uniknout...

PetraO

Maxmilianrex: zní to drsně, ale pokud dotyčný gynekolog bude mít nějaké chronické onemocnění, jak to hodlá řešit? Sprovodí se ze světa, aby léčba či spíše zmírnění - nezhoršování symptomů jeho nemoci nezatěžovalo státní kasu???

HelenaH

i já jsem zažila to, co popisuje Maxrex.

zirafa

Mohu se zeptat, o jakém vyšetření v článku píšete? Děkuji

zirafa

@PetraO Dítě před porodem opravdu nemá v břiše moc místa. Jak jste to myslela, že se snaží zoufale uniknout?

PetraO

To zirafa: ona nastávající maminka říkala, že dítko bylo celkem v poklidu a v okamžiku, kdy začaly provádět monitoring, víc se hýbalo, pryč od "čtečky" (neznám termín pro přístroj či spíše nástroj, kterým lékař jezdí mamince po bříšku a z něhož se pak převádí data-obraz dítěte na obrazovku).

zirafa

Že by se víc hýbalo, tomu věřím. Ultrazvuk trochu tlačí, trochu studí, matka se dívá na miminko, tak se z něj těší, možná se o něj bojí. To všechno může způsobit to, že se dítě začne víc hýbat. Ale vyhodnotit to jako že dítě utíká mi připadá zvláštní…. Ale díky za odpověď.

Eliška88

to PetraO: UZ je pro miminko bezpečný (resp. ještě nebyly pozorovány žádné negativní vlivy).

Setkala jsem se s názorem, kdy rodiče po zjištění vážné diagnózy miminka (po velkém UZ okolo 20. tt), byli rádi, že tuto zprávu ví, protože (dle jejich slov) měli nějakou možnost se na náročnost života po porodu alespoň trochu připravit. Ani na chvíli neuvažovali, že by ukončili těhotenství... Prostě jen chtěli vědět.

Jsou situace, kdy je lepší, když se o vážné diagnóze ví, rodiče mají možnost se připravit a tak lépe zvládnout čas po porodu. Jiný pár zase zjistil, že jejich děťátko má vadu neslučitelnou se životem a po porodu pravděpodobně nepřežije více, než několik hodin.

Eliška88

pokračování....

Lékaři jim vyšli vstříct v tom, že domluvili staršího lékaře, který byl u porodu, zajistili samostatný pokoj, aby rodiče mohli strávit několik hodin s děťátkem, které jim umřelo v náručí....Kdyby o vadě nevěděli, tak by po porodu určitě takové možnosti neměli. Tolik k UZ, který určitě neznamená žádné zlo.

Myslím, že zde jde spíše o to nastavení, kdy si dítě "pořizujeme" a očekáváme, že bude ve 100% stavu. A hodně vyšetření, zvláště na začátku těhotenství je zaměřeno právě na zjištění té "bezvadnosti". Myslím, že to měl článek na mysli...

Eliška88

A na obranu lékařu (neznamená to, že jejich jednání schavluji) je potřeba napsat, že v dnešní době velkých kauz, kdy se všechno hned žaluje a honí právníky, se musí nějak bránit. Případy, kdy matku nedostatečně upozornili, že miminko je nemocné a ona jim pak po porodu žalovala, že ji nenabídli potrat, jsme tu už měli.

To ale nic nemění na tom, že lidský život, schopnost člověka jej dát někomu dalšímu, je v malé úctě... Bohužel...

Takže je to na nás, jak dokážeme našim dětem vštěpovat úctu k životu....

LudmilaLáz

Milá Eliško, to je jeden z mýtů, co se ve společnosti podsouvá, že testy mohou "připravit rodiče"- to přece není vůbec žádná pravda. Pozitivní výsledky testů od 11. či 16. týdne až do 40. týdne vedou k 25 týdnům pláče, stresů, nespavosti, hledání toho nejhoršího scénáře... Pokud miminko dožije 30. týdne, a tehdy se vidí na ultrazvuku podezření na nějaké onemocnění, tak to jistě má smysl o tom hovořit, začít se "pomalu připravovat" - i když - ve skutečnosti se na nemoc dítěte nepřipravíte nikdy.

PetraO

Eliška88: v tom případě (rizika žaloby na lékaře; rodičům zajistili samostatný pokoj, aby pobyli s dítkem, které žilo pár hodin) bych byla pro to, aby ultrazvuk nebyl povinný. Rodiče ať se sami rozhodnou, zda chtějí či nechtějí vyšetření ultrazvukem, popřípadě jiné testy. A souhlas ať podepíší. Pak budou kryti i lékaři. Jinak souhlasím s paní doktorkou, že na nemoc dítěte se člověk nepřipraví nikdy. Stejně musí hledat řešení až podle konkrétního onemocnění dítěte. Navíc se vyvíjí i medicína, léčebné postupy... nemoci, které nebyly vyléčitelné dříve, se dnes dají vyléčit nebo alespoň zmírnit a stejná budoucnost je jistě i s nejednou stávající nevyléčitelnou nemocí.

zirafa

@LudmilaLáz Osobně bych to, jestli dítě má nebo nemá postižení, chtěla vědět co nejdřív. Možná se mýlím, ale děti s postižením se mohou narodit i velmi brzy. Pokud je to před 24. týdnem, může být problém s vydáním těla. Já bych své dítě chtěla pohřbít, proto bych se snažila se v nemocnici domluvit předem. Lepší dopředu než jako vyčerpaná matka po porodu - to jsem nezvládla domluvit ani drobnosti.

Mimochodem, pořád mi vrtá hlavou, o jakém vyšetření jste psala v článku. Prozradíte? Děkuji.

somniferka

Mně doktorka nic extra, co bych si musela platit, nedoporučovala, takže by mě taky zajímalo, o jaké se jednalo vyšetření. Akorát mi bylo poněkud zatajeno, že odběry krve byly zaměřené na vady, jenže to je možná moje chyba, že jsem nepátrala. Sestřička mi řekla: teď vám vezmeme krev, a já neřešila, k čemu jim bude, protože jsem byla z toho všeho dost vyjukaná. Příště už ale budu vědět a budu se víc zajímat, případně odmítat... Co se týče UTZ, jistě, může se na něm odhalit nějaké podezření, proto to taky doktoři dělají, ale pro mě a manžela to je příležitost vidět naše dítě, hlavně pro muže, protože s ním nemá takový kontakt jako já, proto jsme "riskli", že se třeba dozvíme něco špatného.

Eliška88

To paní doktorka: Já vlastně nevím, jaké to je. Ondrášek je zdravý.

Ale spíš jsem chtěla napsat, co říkali rodiče, které jsem slyšela, a tak posdílet jiný názor. Snažila jsem se je chápat, ikdyž člověk nesouhlasí a udělal by to jinak. Podle mě jsou ty testy zbytečné a takový strach bych nechtěla zažít. Úplně stačí ten "obyčejný.

A politika těch testů je jasně směřována k ukončení těhotenství v případě špatných výsledků.

A připravit se na nemocné děťátko asi nejde. Souhlasím.

PetraO: Však se taky podepisují stohy papírů.:-). Myslím, že UZ není jenom špatný a zlý. Taky se lze na něj dívat pozitivním pohledem. Pokud jsou třeba patrné nějaké vady (okolo 30.tt), tak lze naplánovat porod na lepším pracovišti (a ne v okresní nemocnici), aby mohli děťátku co nejlépe pomoci.

Eliška88

Ale myslím, že jsem se dostala trochu mimo článek. S ním vážně souhlasím.

HelenaH

Mě posílali na odběr plodové vody-bylo mi 35 let když jsem čekala posledního syna, manželovi 40. Vzhledem k vyššímu:-) věku prý bylo zvýšené riziko vrozených vad. Tak jsme podepsali reverz a na vyšetření nešli. Při odběru krve ani při ultrazvuku se neptali. Ale od půlky těhotenství jsme věděli, že to bude kluk:-) Taky myslím že ultrazvuk neškodí, ale amniocentéza je velké riziko.

Eliška88

to babča-helča: Amniocentéza je velké riziko (asi 1 - 2%, co jsem četla). Navíc je opravdu k ničemu. Miminku nepomůže a akorát může způsobit potrat.

maxmilianarexova

Mé kamarádce zase po telefonu oznámili, že amniocentéza dopadla špatně, později se ukázalo, že těhotenství bylo v jiném týdnu než předpokládali a tím pádem byly testy zkreslené. Dítě mají zdravé. Já jsem například odmítala tripl test, ale lékař tvrdil, že je povinný, ale když tedy chci neřekne mi výsledek. Musela jsem podepsat, že amniocentézu odmítám, dokonce sám velký genetik mi volal a nutil mě k vyšetření. Naštěstí jsme to ustáli a nedali se zvyklat.

LudmilaLáz

Pro zirafa a další, kteří píší, že nevědí, o čem píšu- jak jsem již v úvodu uvedla ,jedná se o testy na vývojové vady nenarozeného miminka, které se provádí úplně na začátku těhotenství.
Víc k tomu píšu ve zvláštním blogu. Již jsem tu psala minulý týden, ale nějak se mi to neuložilo. L

zirafa

Já vím, o čem píšete. Šlo mi o to, jaký test to přesně byl. Podle mého názoru snižuje hodnověrnost článku, když uvádíte pouze obecné informace. Nenapadá mě totiž žádný test, kde by se platilo několik set korun a zároveň se čekalo na výsledky. Napadají mě pouze testy, který stojí řádově více.

somniferka

Po mně za nic peníze nechtěli celé těhotenství zatím... ale nezáleží na pojišťovně?

Pavel Husák (yetti)

Podle mě jsou v tom slušné penízky, proč by nás do těch trapných vyšetření tak nutili? Mám svoje zkušenosti a sérii logických odůvodnění k tomuto mému postoji.

Zobrazit 25 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio